16 října, 2017

Koho by volil Ježíš?

Souhlasím s Romanem Jochem, který v jednom z rozhovorů napsal, že by církevní představitelé neměli radit, koho volit. Neměli… protože by tím rozdělovali. Navíc vyšlo několik velmi dobrých článků, které se voleb týkají a tak není třeba nosit dříví do lesa. Asi všichni křesťané se shodnou, že je třeba jít k volbám, že je třeba volit strany s prorodinnou politikou, že volit komunisty je nepřijatelné, že není správné volit strany, které nepřichází s pozitivním programem, že je třeba dívat se na morální integritu toho kterého politika a že by bylo dobré si přečíst volební programy. Všechny tyto a jistě i některé další rady a postřehy jsou nepochybně správné. Také se čas od času ozývá, že v těchto volbách jde o víc než kdykoli jindy, protože kandiduje řada extrémistických uskupení, které mají šanci na zvolení. Tedy mnozí se obávají o plíživé vytrácení demokracie.


V tom všem si kladu otázku, která je inspirována známým sloganem WWJD (What Would Jesus Do), nebo-li co by dělal Ježíš. Když vidíme, v jaké době žil, pak z pohledu naší doby, to byl horror. Zcela běžné bylo otrokářství, Řím vládl velmi tvrdou a nespravedlivou rukou, mnoho lidí bylo čas od času svědky veřejné popravy, obyčejný člověk většinou neměl šanci dovolat se práva. Není divu, že Židé očekávali Mesiáše, který promluví hlavně do politické situace a nastolí právo a spravedlnost – tedy to, co se od politiků očekává. Nespokojenost s politickými poměry později praskla a skončila Židovským povstáním, které bylo brutálně potlačeno císařem Titem.

Tyto věci jistě více či méně známe. Co mi ale vrtá hlavou, je, proč se Ježíš k politice nevyjadřoval. Ano, řekne obecné "co je císařovo, dejte císaři", ale mlčí k nespravedlivému útisku Židů, nevyjadřuje se k Pilátovi, který si ve svém vládnutí nebral servítky, nekomentuje palácové intriky a brutalitu Heroda, nepřidá se k žádné židovské frakci (dnes bychom snad mohli povědět politické straně???).
Místo toho mluví o Božím království, o Boží lásce a o soudu, tvrdě vystupuje proti pokrytectví náboženských vůdců (možná to by trochu mohlo připomínat politiku), poněkud mlhavě mluví o to, že je Mesiášem, který měl přijít, zároveň on dám odmítne hrát roli politického reformátora, odpouští hříchy a obklopuje se z pohledu tehdejšího náboženského establishmentu poněkud podivnými lidmi, kteří ve společnosti a politice mají zcela nulový vliv. Myslím, že kdyby se alespoň jednou kriticky a veřejně vyjádřil na adresu Říma, lidé by mu zobali z ruky. A nebo kdyby něco kritického veřejně řekl na adresu Heroda. Ale Ježíš mlčí. Z toho co on sám řekne, bychom se nedozvěděli o tehdejších politických vůdcích nic. Vůbec bychom nevěděli, kdo byl Římský císař, jaký byl systém vládnutí v Izraeli, jak se vybírali daně atd.

Plyne z toho, že správný křesťan je apolitický křesťan? Absolutně nikoli! To, že něco Ježíš nedělal, nezbytně neznamená, že to nemáme dělat i my. Ježíš nám ukazuje na obecnější principy, podle kterých se máme řídit jak v životě, tak když přemýšlíme o politice a nebo o volbách.

Zároveň ale chci ukázat ještě na jednu věc… To, co na Ježíšovi inspiruje, je, že i když mnoho lidí, kteří ho obklopovali bylo zlých a sledujících jen svoje cíle, vytvářel přijímající prostředí pro všechny. Tedy jak pro židy, tak pohany, jak pro bohaté, tak chudé, jak pro vojáky, tedy představitele moci, tak pro  mocí utiskované. Řekl bych to ještě jinak.  Vytváří prostředí přijetí pro všechny voliče. Nevím, koho by Ježíš volil, ale vím, že by neměl problém přijmout a mluvit jak… a teď si dosaďte představitele jakékoli strany, třeba té, která se vám zdá nejbizarnější a nebo nejnebezpečnější. V tom byla síla jeho osobnosti, tím lidi fascinoval a přitahoval a tento příklad nám zde nechal.

A to je úkol i křesťanů, který Ježíš shrne do slov „pojďte ke mně všichni…“. Přeneseno do reality církve pojďte k nám všichni. Máme názor, máme pohled, který je utvářen Kristovým učením, který nás vede jisté strany a lidi (ne)volit, ale chceme být otevření pro všechny.

2 komentáře:

Karel Konečný řekl(a)...

Když Ježíš chodil po této zemi je 2000 let stará historie a je asi téměř nemožné tehdejší situaci lidského společenství srovnávat a to zrovna s volbami. Máte pravdu, že je velmi zajímavé, že se Ježíš k politice nevyjadřoval, protože tehdy těch židovských povstání a mesiášů byla celá řada a jistě se všichni vyjadřovali k Římanům. Všichni toužili po osvobození z nadvlády Římanů, ale Ježíš nabízel jen osobní osvobození skrze metanoia a to si oni tehdy za života Ježíše neuvědomovali, protože jej viděli jako krále , který je osvobodí od Římanů. Možná, že si dnes někteří lidé své osobní osvobození zaměňují za "osvobození" od Evropské unie.

David Beňa řekl(a)...

Ahoj Davide,
a co když Ježíš, resp. evangelium, mluví o politice vlastně pořád?! Když např. andělé u Betléma zvěstují narození "Spasitele" a "Pána" (což byly nejen Hospodinovy, ale právě i císařovy tituly). Anebo když anděl Marii říká, že její syn usedne na trůnu Davidově; a ona sama pak zpívá o Boží revoltě a o mesiášské změně poměrů (Magnificat). A když Ježíš sebe sama nazývá "Synem člověka" (což je opět nejen teologický, ale i veskrze politický pojem z židovské apokalyptiky). A když Pavel do císařského Říma (!) píše o "Pánu" a "synu Davidovu", kterého mají ve víře poslouchat všechny národy (Římanům 1,1-7). A ano, jak píšeš, když Ježíš vytvářel nové společenství pod vládou Nebes; a když zemřel smrtí rebela, jako "král Židů". Atd. Jistě, nezakládal politickou stranu ani nebudoval nějaký světský řád, jeho slova a služba však byly velmi politické v tom nejširším slova smyslu: provokující pro pány i kmány, proměňující život jednotlivců, rodin i komunit a v horizontu staletí reálně i celých národů (Mt 28,19n).